ty; on; ona; to/ono; mně, mi; tobě, ti; jemu, mu; jí; jemu, mu; mě, mne; tě, tebe; jeho, ho; ji, ni; to/ono; vykání; my; vy; oni/ony/ona; Vy – při vykání; nám; vám; jim; Vám; nás; vás; je; Vás; Pojď ke mně. k, na, do; Dej mu ten míč. dát; Hraju po tobě. Nerozumím ti.
Osobní zájmena- Německá osobní zájmena jsou: ich - já, du -ty er -on, sie -ona, es -ono/to, wir -my, ihr -vy, sie -oni, ony, ona. V této formě jsou požívána pouze v nominativu (1.pádu), v dativu či akuzativu pak německá osobní zájmena mění svůj tvar následujícím způsobem z dativu: mir, dir, ihm, ihr, uns, euch, ihnen doTo teda nepůjde!, To není možné! gut: Das fängt ja gut an! To to pěkně začíná! Irrenhaus: Hier geht's (ja) zu wie im Irrenhaus. Tady je to jako v blázinci. leider: leider ja bohužel ano. na: na ja no jo. so: (ja) so tak (ový), teda, ale.
Ja som nekukala. Ja som nekukalo. Ty si nekukal. Ty si nekukala. Ty si nekukalo. On nekukal. Ona nekukala. Ono nekukalo. Časovanie v jednotnom čísle - prítomný čas: Ja nekukám. Ty nekukáš. On nekuká. Ona nekuká. Ono nekuká. Časovanie v jednotnom čísle - budúci čas: Ja nebudem kukať. Ty nebudeš kukať. On nebude kukať. Ona
on, ona, ono: ono (vyj. neosobní navození) das, es: tento: tento - onen, tento - tamten, tenhle - tamten (bližší ze dvou) dieser - jener, dieser - der da: co: Ať dělá co dělá, nic se mu nedaří. Mag er machen, was er will, nichts gelingt ihm. jeho, její, jejich: Jeho Výsost Seine Hoheit: jídlo: Jídlo a pití je zahrnuto v ceně.
HABEN (mít) Sloveso haben /haːbn̩/ se v přítomném čase časuje takto ( modře jsou vyznačeny tvary nepravidelné): osoba. jednotné číslo. množné číslo. 1. ich habe /ɪç haːbə/. *17. wir haben /viːɐ̯ haːbn̩/.
1 S L O VN Í Z Á S OBA O BA ich ich bin já (já) jsem 1 ihr vy r Abend (-s, -e) večer in v ah ach tak in Österreich v Rakousku aha aha in Berlin v Berlíně als jako im Deutschkurs na kurzu němčiny arbeiten pracovat in der Disco na diskotéce aus z in der Firma ve firmě aus Berlin z Berlína ist: er ist (on) je aus Tschechien z ČeskaG8UX.